Pro překlad tohoto blogu do angličtiny klikněte ZDE

Druidové a jejich magie 2

9. srpna 2006 v 13:54 | Dark Princess
Moudrost druidů byla známá po celém antickém světě a například řečtí filozofové o druidech s úctou říkali, že to jsou nejmoudřejší lidé na světě.
O podstatě jejich učení se toho navenek ví velice málo, ale není pravda, že vůbec nic. Sami druidové ve své době hovořili o svém učení jen velmi málo. jejich nauky byly tajné o oni sami na naléhavé otázky odpovídali velmi lapidárně, jak např. zaznamenal řecký spisovatel Diogenés Laertios (3. stol. př. n. l.):
Učíme, že je třeba ctít bohy, nepáchat nepravosti a vždy se chovat čestně.
Filozofie druidů byla na svojí dobu nesmírně pokroková a jistě nám velmi sympatická. Druidové učili, že největším zázrakem na světě je život, že povinností lidí je chránit všechny živé tvory (mezi které řadili i stromy). Mezi základní kameny jejich učení bylo poznávání světa kolem sebe a hledání harmonie mezi člověkem a jeho okolím - proto např. neuznávali a nestavěli monumentální chrámy a stavby, jejich svatyně byly zasazeny vždy uprostřed nerušené přírody. Druidové učili, že lidská duše je nesmrtelná a po fyzické smrti přechází do jiného těla.
O druidech se však dodnes traduje několik velmi zakořeněných mylných tvrzení, která se opakují tak často, až se dostaly i do učebnic a odborných publikací. Druidové nikdy nebyli krutí tyranové podnikající denně obřady s lidskými a zvířecími obětmi - to je nesmysl, který přímo odporuje jejich životním postojům. Samozřejmě tehdy existoval trest smrti a ten býval vykonáván rituálně, právě kvůli usmíření bohům. Také představa, že druidové upalovali své oběti v obrovských figurínách z proutí je nesmyslná - není to fyzicky ani možné a zcela zřejmě tato představa vznikla nepochopením jedné známé keltské pověsti v níž hlavní hrdina (obdoba řeckého Odyssea) uniká svým nepřátelům v "domě z železného proutí", který předtím svým bojovým zápalem rozžhavil.
Velmi často tradovaným omylem je také představa druidů sbírajících o šestém dnu po novoluní jmelí z posvátných dubů zlatým srpem, když předtím obětovali dva bílé býky. Tuto naivní představu o druidech napsal první Plínius st. ve svém díle Naturalis historia a po něm jí slepě opakovalo mnoho dalších autorů. Nikomu přitom nevadí, že pravé (a tedy léčivé) jmelí roste pouze na jehličnanech, zatímco na dubu roste jiný cizopasník - ochmet. Plínius však věděl, že dub je nejposvátnějším keltským stromem a jmelí jednou z nejposvátnějších bylin - a tak obé spojil. Zlatý srp nebyl nalezen v jinak bohatých keltských nalezištích ani jeden, oproti nespočetným železným, které na rozdíl od zlata poléhají korozi dosti rychle. A obětování bílých býčků? Všechna bílá zvířata Keltové považovali za posvátná, možná právě proto, že jsou bílé odchylky dosti vzácné - a kde by je asi pořád brali, kdyby je zabíjeli jako obětinu hned po dvou?
Druidové nikdy své učení nezapisovali a všechny poznatky předávali svým žákům ústně. Z této tradice vznikl jeden z velkých omylů historie, že prý Keltové neznali písmo. Keltové písmo znali a používali, jak o tom svědčí např. voskové psací tabulky a rydla nalézané hojně i na našich oppidech (bývalých keltských městech). Málo se ví, že např. i tolik opěvovaný irský světec sv. Patrik se chlubil tím, že spálil na 400 pohanských knih. Druidové, přestože tedy písmo dobře znali, však přísně zakazovali cokoliv ze svého učení zapisovat. To mělo hned několik velice pádných důvodů. Jednak šlo o učení tajné a psané věci lze snadno ukrást. Druhý důvod musíme hledat v keltské životní filozofii: nic na světě není neměnné a zapsáním se z každé věci snadno stane dogma. A konečně třetí důvod spočíval v tom, že některé poznatky jsou prostě písmem nesdělitelné. Nevěříte? Zkuste si poslechnout nějakou nádhernou hudbu a srovnejte si tento zážitek s pohledem do notových osnov.
Z výše uvedeného je zcela jasné, že druidové byli naprosto výjimečnou skupinou lidí, oprávněně požívajících nejvyšších výsad a úcty. Zcela zřejmě dosahovaly jejich znalosti takové úrovně, že se svým současníkům museli jevit jako téměř nadpřirození. Z dochovaných historických spisů, ale i pověstí a tradic však lze vyčíst i více. Druidové podle shodného mínění jejich současníků uměli velmi dobře a přesně předvídat budoucnost a zřejmě jí i ovlivňovat. Uměli prý brát na sebe podobu různých zvířat i lidí (umění davové sugesce?). Uměli prý pronikat k podstatě věcí a poznat pravou příčinu různých dějů.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama